Nezařazené

Globální dluh je nyní vyšší než před finanční krizí, tvrdí MMF

Za velkou část růstu byla zodpovědná Čína, jak uvedl MMF, avšak poznamenal, že rozvinuté, rozvíjející se trhy a země s nízkými příjmy se nyní všechny jeví jako zranitelné. Instituce sídlící ve Washingtonu využila svého pololetního fiskálního monitoringu, aby vyčlenila USA pro zvláštní kritiku a uvedla, že fiskální stimul Donalda Trumpa v podobě balíčku daňových úlev a zvýšených výdajů vedl k vyššímu rozpočtovému deficitu v době, kdy by měl naopak klesat.
anglická slova
Očekává se, že růst globální ekonomiky bude v roce 2018 i v roce 2019 činit 3,9 %, ale MMF si myslí, že tento zlepšený výkon, než jaký byl očekáván, nebude trvat příliš dlouho, a že hospodářství zemí, které snižují své rozpočtové deficity, budou v případných těžkých časech v nejlepší kondici. Fond nadále uvedl, že nyní je třeba činit rozhodné kroky k posílení fiskálních rezerv, které plně využijí cyklického nárůstu ekonomické aktivity. Podle jeho představitelů je důležité si uvědomit, že tyto rezervy nyní pomohou chránit ekonomiku tím, že vytvoří prostor pro fiskální politiku, podpoří ekonomickou aktivitu v období poklesu a sníží riziko vzniku finanční krize, pokud se celosvětové finanční podmínky náhle zhorší.
MMF prohlásil, že největší rozvíjející se tržní ekonomika, Čína, byla sama od roku 2007 zodpovědná za více než 40% nárůst globálního dluhu. Dodal, že úroveň dluhu na rozvíjejících se trzích jako celku dosahuje v průměru 50 % celkového HDP, což je nejvíce od osmdesátých let, tedy období poznamenaného latinskoamerickou dluhovou krizí.
planeta Země
Nejchudší země světa měly své dluhy z velké části odepsané v důsledku dohody z Gleneagles z roku 2005, ale MMF uvedl, že poměr dluhu k HDP opět stoupá a v současnosti přesahuje 40 % HDP. Téměř polovina tohoto dluhu pak měla za následek zdvojnásobení úrokového zatížení jako podíl z daňových příjmů za posledních 10 let.